Přejiždíme Andy do Chile

Nastal čas na opuštění Argentiny. Jednak nám pomalu končila turistická víza na 90 dní, a také jsme navštívili všechna místa, která jsme v této části cesty chtěli vidět. Zamířili jsme tedy k poslednímu městu Uspallata, za kterým se už prudce zvedají Andy a klikatí se cesta do Chile.

Potrerillos

Při návštěvě Mendozy jsme si všimli několika turistických kanceláří nabízejících výlety do okolí spojené s nějakým adrenalinovým nebo sportovním zážitkem. Jejich služeb jsme nechtěli využít, protože ceník byl určen pro movitější typ turistů, než jsme my. A tak jsme se různě vyptávali, které místo je nejzajímavější, a kde se dá zažít ta nejlepší legrace. Rozhodli jsme se nakonec pro městečko Potrerillos, které leží šedesát kilometrů od Mendozy a nabízí rafting, lezení, jízdu na koni, paragliding ad.

Mendoza a narozeninová párty na sněhu

Další zastávkou bylo město (a oblast) proslavené svou velkou produkcí vína – Mendoza. Zde jsme chtěli vyřídit pár drobností, načerpat nové síly po lezení a doplnit naše zásoby. První záležitost, která byla již neodkladná, byla návštěva zubaře.

Rosario

Dnes konečně vyrážíme z Buenos Aires, kde jsme strávili měsíc a půl. Většinu času jsme zde nedobrovolně čekali na příjezd našeho obytného auta, které se opozdilo. Další velkou část jsme strávili hledáním komponentů a opravou věcí, které nám buď ukradli anebo poničili. A tak se není čemu divit, že jsme byli moc rádi, když jsme konečně opustili Buenos Aires – tak konečně začínáme cestovat.

Monte Hermoso a Bahia Blanca

Po dvou výstupech a pár kilometrech v nochách, jsme si už dopředu naplánovali relax u moře a na pláži. Přeci jen jsme se chtěli podívat, jak vypadá Atlantik z druhé strany od Evropy. Dali jsme na doporučení našeho domácího Franceze a vyrazili do přímořského letoviska jménem Monte Hermoso. Z kempu Funke u Tornquistu jsme se nechali odvést sympatickým taxikářem až do Bahía Blancy na autobusový terminál, odkud nám jel autobus do Monte Hermoso.

Tres Picos

Po úspěšném výstupu na vrcholek Sierra De La Ventana, jsme se ještě ten den přesunuli zpět do městečka Tornquist, kde jsme čirou náhodou potkali Monicu – „správcovou“ kempu Funke, který je výchozím místem na nejvyšší horu provincie Buenos Aires - Tres Picos (1239 m.n.m.).  Jak jsme se dozvěděli, celé blízké okolí včetně samotného vrcholku, je v soukromém vlastnictví a jedná se o soukromí park. Docela nás to překvapilo, nečekali jsme, že je v Argentině možné si koupit malé pohoří včetně kusu krajiny o velikosti asi jako Berounského okresu.

Sierra de la Ventana

Skoro po třech týdnech od našeho příletu do Buenos Aires, stále čekáme na příjezd našeho auta, které ne a ne se dostavit. S ohledem na menší nervové napětí  :) ve skupině z čekání a z přebývání na malém bytě ve více jak 5-ti lidech, v megapoli jakou je právě Buenos Aires, se rozhodujeme pro výlet mimo město. Chceme si odfrknout od města, pobýt nějaký čas v přírodě a pokud možno konečně vybalit naší lezeckou výbavu a zalézt si na skalách. Původní plán byl vyjet na pomyslný začátek Patagonie, do města Bariloche, odkud by jsme se vydali na tůry. 

Spaní v kokonu

Našim prvním velkým výletem se měla stát návštěva národního parku, kde je nejvyšší vrchol provincie Buenos Aires - Tres Picos (1239 m). Nejlepším a nejlevnějším řešením byla cesta vlakem, která nám měla zabrat 15 hodin. Měli jsme překonat 650km a dojet do města Tornquist, odkud jsme chtěli začít náš výstup. Bohužel jsme nekupovali jízdenky s dostatečným předstihem, a tak na nás zbyli pouze místa v té nejhorší, avšak nejlevnější třetí třídě.