Přejiždíme Andy do Chile

Nastal čas na opuštění Argentiny. Jednak nám pomalu končila turistická víza na 90 dní, a také jsme navštívili všechna místa, která jsme v této části cesty chtěli vidět. Zamířili jsme tedy k poslednímu městu Uspallata, za kterým se už prudce zvedají Andy a klikatí se cesta do Chile.

Cestou jsme ještě navštívili dvě pozoruhodné lokace. První byla několik kilometrů za Uspallatou, kde na rozlehlé planině stojí znenadání velké kameny s pravěkými petroglyfy. Ty znázorňují různé obrazce, zjednodušené postavy lidí a zvířat z před-kolumbijského období. Druhá zastávka byla již blízko hranice u místa zvaného „Punta de la Inca“ (most Inků). Bohužel tento most sloužící v dávných dobách ke snazšímu transportu přes Andy je nyní v dlouhodobě rekonstrukci. A tak jsme ho mohli pozorovat jen z povzdálí.  

 

 

Poslední úkol, který nás čekal ještě před hranicemi, byl sníst potraviny, které by nám mohli celníci zabavit. Přes hranici mezi Argentinou a Chile se nesmí převážet různé potraviny - hlavně ovoce, maso, sýry ad., a tak jsme si museli nedobrovolně uspořádat velkou hostinu. Všechno co nám mohli zabavit, jsme pro jistou snědli. Po hromadném obžerství jsme tedy přijeli k hranicím a začala důkladná kontrola.   

Nejprve začala kontrola pasů a všech papírů ke karavanu. Když jsme dokončili byrokratické kolečko po všech kancelářích, začala prohlídka BIMBA v doprovodu celníků a jejich psa. Jako první nám sebrali ještě nenačatou čočku a fazole s odůvodněním, že to jsou semena, a ty také nelze převážet. Zabavení těchto potravin nám moc nevadilo, protože čočku a fazole jsme stejně měli v poslední době mnohokrát. Další věc, která se celníkům nelíbila, byl květináč s bazalkou. Tu jsme vozili skoro po celé Argentině, starali se o ni a přidávali ji po kouskách do různých jídel. Celníci byli neoblomní, a tak bazalka s hlínou také cestovala do připraveného odpadkového koše. Je zajímavé, že odpadkové koše na jídlo, které se muselo odevzdat, byli velmi čisté a připravené vždy s novým sáčkem. Že by v rodinách celníků měli večer hostinu, třeba čočku nebo fazole?  

Psovodi se psem ještě jedenkrát prohlédli celý karavan, a pak nás konečně propustili.  Kolem deváté hodiny večerní jsme tak přejeli do Chile, druhé země v Jižní Americe, kterou jsme navštívili. Až dodatečně jsme zjistili, že mezi převáženým kořením byla semínka (fenykl ad.), která se nesměla provážet. Rozhodli jsme se nezničit chilské zemědělství a semínka si nechali v kuchyni.