Po vydatné snídani jsme se vydali k hlavnímu městu - Santiago de Chile, kde jsme strávili několik dní. Nejprve jsme chtěli najít bezpečné místo pro naší pojízdnou chaloupku. Chvíli jsme projížděli městem, než jsme našli vhodné místo pro zaparkování našeho karavanu. Tím byl park Los Reyes, ve kterém bylo několik fotbalových hřišť, voda a toalety, byl blízko centra a navíc pod dohledem místní policie. I když místo vypadalo bezpečně, i přesto jsme udělali všechna bezpečnostní opatření – všechny důležité věci jsme uložili do tajných skrýší, dveře jsme pojistili dvěma závorami a ze startovací baterky jsme vytáhli bezpečnostní klíček. Až pak jsme se vydali na prohlídku města.
Nejprve jsme navštívili hlavní náměstí Plaza Armas, kterému dominuje velká katedrála a další městské budovy v koloniálním stylu obklopující náměstí. Jako v ostatních městech Jižní Ameriky není náměstí jen vybetonovanou plochou s fontánou. Je to především místo pro setkávání a zábavu, plné zeleně a příjemné atmosféry. Přes den na náměstí potkáte „Michaela Jacksona“ svíjejícího se u malého magnetofonu nebo jiné imitátory. V řadách sedí několik babiček u stolků, kde vám rády sdělí vaši budoucnost nebo vyloží sen. Pokochat se můžete místními pouličními umělci, případně můžete zavítat do altánku, který je zaplněn velkým množstvím malých stolečků, na kterých se odehrávají šachové turnaje. K večeru se osazenstvo altánku pozměnilo. Nastoupil místní orchestr a zahrál pár posledních šlágrů k nějaké významné události. Také přišli další drobní podnikatelé. Na náměstí rozestavili velké hvězdářské dalekohledy a kolemjdoucím nabízeli za pár drobných pohled na krátery měsíce.
Nevynechali jsme ani návštěvu místních kopců Santa Lúcia a San Cristóbal. Santa Lúcia se nachází v historickém centru Santiaga a vypadá moc pěkně. Výhled z něj (a stejně tak i z druhého kopce) je ovšem minimální díky všudypřítomnému smogu.
Jelikož je Chile (spolu s Brazílií) nejdražší zemí Jižní Ameriky, nemohli jsme si často dopřávat návštěvu místních restaurací. O to častěji jsme zavítali do tržnic, kde jsme nakoupili potraviny a pak si často připravovali jídlo v našem karavanu. Město má dvě velké tržnice. První je Mercado Central, která sídlí v prostorné koloniální budově v centru Santiaga a nabízí hlavně plody moře. Bohužel je toto místo často navštěvované turisty, a tak jsou ceny nasazeny dost vysoko. Místní spíše navštěvují druhou tržnici – Mercado La Vega. Ta už neleží v centru města a ani nesídlí v nádherné budově, ale nachází se v několika ošumělých halách. V Mercado La Vega je možné sehnat cokoliv, a to za přijatelnou cenu. Prošli jsme různými částmi tržnice a byli jsme nadšeni bohatým výběrem.
Za zmínku stojí také náměstí Plaza Brazil, které jsme navštívili během pobytu v Santiagu. Místo je koncipované jako velké dětské hřiště plné prolézaček, kolotočů a houpaček. Nejsou to však nudné kovové konstrukce, ale velké pestrobarevné atrakce bizardních surrealistických tvarů. Přes den je slyšet dětský smích a výskot. V noci se zvuky promění. Návštěvníci blízkých klubů a hospod se při cestě domů totiž také nezapomenou sklouznout a povozit na kolotoči.
Samozřejmě jsme navštívili i noční život tohoto velkoměsta. Největší koncentrace klubů, hospod a nočních podniků je ve čtvrti Belavista, kam jsme jeden večer zavítali. Ulice jsou obsypány nejrůznějšími podniky (podobně jako ostravská Stodolní), avšak zaplňují se až po půlnoci. Specifickou zvláštností bylo spropitné, které bylo automaticky přičteno k celkovému účtu, a to i v těch nejzaplivanějších hospodách, kde vás obsluha ignorovala. Jeden večer jsme zavítali do klubu Opium, který nám doporučil jeden kamarád. Naše posádka se skládá ze dvou DJ-ů, kteří si tam následně domluvili hraní na příští týden, a tak jsme se všichni těšili na párty.
Žádné komentáře:
Okomentovat